Investoři, kteří hledají příští  „velkou věc“ po uhlovodíkové ekonomice, k tomu mají paletu možností od solární k větrné energii až po biopaliva.

Pokud jde o rychlé zvýšení  produkce, biopaliva jasně vyhrávají tento závod, ale proplouvat mezi výplody PR a realitou není jednoduchá věc.

Pro peníze investorů jsou zde tři hlavní uchazeči: řasy, jatropha a camelina (lnička setá). Každý z nich má své silné a slabé stránky, takže si mezi nimi investoři mohou vybrat. Vynecháme-li PR nesmysly, jedinou otázkou je, kde a kdy může odstartovat jejich výroba na komerční úrovni. Investoři, kteří rozpletou složitosti výroby biopaliv a budou mít pevné nervy, dosáhnou zisku. Co se ale týče americké produkce biopaliv, investoři se zde pohybují se svými šachovými figurkami okolo šachovnice, kde už hrají velcí hráči jako Goldman Sachs a Carlyle Group.

Zatímco všichni souhlasí s tím, že biopaliva jsou budoucnost, investice zaostávají.

Ale zájem tu je. Paliva a oleje tvoří 25 % provozních nákladů civilních leteckých společností. Když cena leteckého paliva vzroste o jeden cent, zvedne to globální  náklady letecké přepravy o 195 milionů dolarů.

Camelina jako přísada je „hotové“ palivo – motory kvůli ní nepotřebují žádnou modifikaci a série testů Pentagonu za poslední dva roky prokázaly její vhodnost k přidání do 50 % JP-8 (Jet Propellant 8) směsi. Pentagon

Tak proč se v USA nevyrábí?

Odpovědi jsou jak složité, tak jednoduché.

Zaprvé, nová biopaliva čelí  proti dobře zavedenému etanolovému lobby.

Zadruhé, bereme-li v úvahu bitvu obnovitelných zdrojů proti etanolovému Goliáši, nejsou zde ještě žádné dotace, pojištění úrody nebo jakékoliv jiné pobídky, které by přesvědčily farmáře, aby začali pěstovat camelinu. Stěží se dají farmáři považovat za nejpokrokovější zelenou komunitu.

V důsledku toho americké společnosti, jako je Sustainable Oils, čelí těžké bitvě, kdy najímají farmáře po jednom.

Ale technologie existuje a produkt byl schválen. Především palivo USAF C-17 Globemasters, které  využívá Pentagon při pokračujícím testování zbraní.

Bohužel pro výrobce biopaliv, Pentagon pouze palivo kupuje, ale do něj neinvestuje.

Takže na konec je role Pentagonu pasivní. A co se týče civilního trhu, tak ten čeká, až se výroba rozběhne v komerčním měřítku.

Americká produkce nemůže rozjet deriváty cameliny, protože je omezena nedostatkem dotací, pojištěním  úrody a rekordně vysokými cenami komodit pro alternativy, jako je etanol, který se vyrábí z kukuřice.

Ale budoucnost cameliny, jako paliva pro civilní letadla, byla potvrzena březnovým prohlášením, ve kterém evropské konsorcium oznámilo projekt na produkci Jet A-1(letecký petrolej) pro civilní letadla. Evropský  výrobce letadel Airbus, rumunské aerolinky Tarom a konsorcium partnerů ohlásilo plány na zavedení centra výroby biopaliv v Rumunsku k produkci paliva pro letecký průmysl.

Jedna americká společnost také  uveřejnila, že chystá výrobu biopaliv v Uzbekistánu.

Takže otázka je – na kolik pevné jsou nervy investorů? Otázkou už není, jestli biopaliva budou vyráběna, ale jen kde a kdy. Vzhledem k tomu, že je to v zásadě zemědělský produkt, mohou se hbití investoři dočkat zisků již před koncem vegetačního období. 

Zdroj: OilPrice

Facebook komentár