Představte si, že by cena zlata přes noc vyskočila na 1,500$ … co by to asi znamenalo pro ceny společností, které ho těží? A to se právě stalo s cenou uhlí – vzrostlo o 38% za jediný den!
Uhlí je špinavé, práší a environmentalisti z něho šílí. Je to také nejrychleji rostoucí zdroj paliva na světě, obchoduje s ním 70 zemí majících ekonomicky obnovitelné zdroje, a získává se z něj pořád více energie než ze všech ostatních fosilních paliv dohromady.
Ať už se vám líbí nebo ne, uhlí bude hrát podstatnou roli při zásobování energií na celé planetě ještě alespoň 50 let.
Pokud jde o ceny energií, uhlí bylo vždy níže a méně volatilní než ropa a plyn. Pro rozvojové země je uhlí jasná volba jako zdroj energie, a vzhledem k jeho značným zásobám, je to jednoduše nejlevnější a nejvhodnější. To neznamená, že není důležité pro zbytek světa: ve Spojených statech je téměř 50% produkce elektřiny a 90% produkce oceli poháněno uhlím.
Královské uhlí – lepší jako Zlato?
Opravdu zajímavé to začne být, když se podíváme na poptávku po topném uhlí (uhlí používané k výrobě elektřiny) z rostoucích asijských trhů. Díky menšímu environmentálnímu zaměření, emisní limity, které omezují výrobce v US a částečně v Kanadě, zde tolik nehrozí.
Indie zažívá rostoucí poptávku navzdory klesajícím zásobám, a Čína zkonzumuje polovinu světové roční produkce uhlí. S rychle rostoucím industriálním sektorem, který potřebuje neustálé zásobování, a čistější alternativy jsou pořád příliš drahé, Čína a Indie jsou na nákupech … a uhelné zásoby od Mosambiku po Kanadu jsou první na seznamu. Což činí ze společností, které je vlastní, primární cíle na převzetí a sloučení.
Tento lukrativní obraz ještě vylepšuje to, že evropské a jihoamerické společnosti, které byly závislé na asijském exportu uhlí se nyní obracení na export ze Severní ameriky.
Pak je zde metalurgické uhlí, známé též jako koksárenské. To je nezbytné pro čištění železné rudy a produkci oceli, a nemá přitom takové environmentální stigma jako topné uhlí. Také není tak běžné – pouze relativně úzká skupina uhlí má správné vlastnosti a skladbu pro koks – a proto je daleko dražší. Každá industrializovaná země má velkou spotřebu oceli a díky boomu v bytové výstavbě a infrastruktuře Japonsko, Čína, Indie i Korea (a další) zoufale hledají palivo pro svůj rostoucí apetit.
Zašpiňte si ruce pro čistý zisk
Díky tomu, že se poptávka po topném a koksárenském uhlí rozpaluje do ruda na silných asijských trzích, víme, že uhlí je neviditelný býčí trh.
V roce 2009, dovoz Číny se ztrojnásobil, dosáhl 125 milionů tun, a minulý měsíc podepsala další multi-bilionový kontrakt na dodávku uhlí. Indické negativní uhelné saldo zažilo rekordních 80 milionů tun importu za loňský rok – a toto číslo má v roce 2010 ještě stoupnout. Světový trh je nastaven, a zisky čekají na investory.
Zdroj: Casey Research
Preložil: Martin Eliášek
Facebook komentár